ŠKOLNÍ  ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY RESSLOVA

 

Školní řád ke stažení.doc

 

Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky

 Práva žáků

• Na vzdělávání a na školské služby podle zákona 561/2004.
• Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
• Na odpočinek a volný čas v době k tomu určené rozvrhem (přestávky, polední pauza).
• Na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj. Má právo na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku. 
• Na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se ho týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití. Stejným způsobem by měl být jeho názor přijat. Žák má právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovné poradkyni, zástupci ředitele školy, řediteli školy, pracovníku PPP, který pravidelně spolupracuje se školou.
• Na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy. Má právo na využití preventivních programů, které mu slouží k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech.
• Na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích, nebo má nějaké problémy.
• Může si vyžádat pomoc vyučujícího (zejména v konzultačních hodinách) v případě, že neporozuměl učivu nebo potřebuje doplnit své znalosti v  případech dlouhodobých absencí.
• Na zvláštní péči v odůvodněných případech (v případě jakéhokoliv druhu onemocnění, zdravotního postižení, v případech mimořádných schopností a  talentu).
• Na život a práci ve zdravém životním prostředí (mimo jiné využívání školního hřiště a akce pořádané školou apod.).
• Na zachování zásad duševní hygieny (mimo jiné psaní jedné velké písemné práce v průběhu vyučovacího dne; velkou písemnou prací rozumíme rozsah učiva za více než dva měsíce, délka více než 30 minut). Velká písemná práce musí být příslušným vyučujícím v předstihu zaznamenána v třídní knize.

12. Na zakládání samosprávných orgánů žáků v rámci školy, volit a být do nich voleni, 
     pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelství školy s tím, že        
     ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů
     zabývat.
13. Na informace a poradenskou činnost školy nebo školského poradenského zařízení
     v záležitostech týkajících se vzdělání.

Povinnosti žáků

 

• Dodržovat školní řád.
• Zachovávat pravidla společenského chování (např. vstát při vstupu vyučujícího do třídy a po jeho odchodu, zdravit všechny dospělé osoby v budově školy apod.).
• Docházet do školy tak, aby na začátku kterékoliv vyučovací hodiny byl na svém místě (učebna, dílna, tělocvična apod.) připraven na vyučování (tj. pomůcky, žákovská knížka, učebnice, sešity, úbor apod.); pozdní příchod zapisuje vyučující do třídní knihy. Žákovskou knížku udržuje v pořádku, obal je nepočmáraný, nepokreslený. Musí být na první pohled zřejmé, komu žákovská knížka patří.
• Být oblečen a přezut tak, aby splňoval bezpečnostní a hygienické zásady.
• Před začátkem a po ukončení vyučování a o přestávkách se chovat navzájem ohleduplně tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví žáků a nedošlo k hmotným škodám.
• V hodinách, ve kterých jsou zvýšené požadavky na bezpečnost, dodržovat řády učeben. Být upraven tak, aby neohrožoval  bezpečnost a zdraví spolužáků, ani svoje (cvičební oděv, ochranný oděv, upravené vlasy).
• Ve volných hodinách se žáci 1. stupně sdružují ve školní družině, žáci 2. stupně ve školním klubu nebo v době provozu mohou všichni žáci využít školní hřiště. Ve všech uvedených prostorách je zajištěn dozor zletilé osoby.
• Udržovat pořádek a čistotu v učebnách, šatnách a ostatních prostorách školy. Před odchodem do jiné učebny uklidit své pracovní místo a jeho okolí. Po poslední vyučovací hodině v příslušné učebně zvednout židle. Za pořádek ve třídě zodpovídá žákovská služba, kterou určí třídní učitel a jména žáků jsou uvedena v poznámce třídního učitele v třídní knize.
• Hlásit neprodleně všechny zjištěné závady, které mohou ohrozit bezpečnost žáků nebo poškodit majetek školy či žáků, vyučujícímu nebo provozním zaměstnancům školy (hospodářka, školník).
• Všechny úrazy vzniklé v prostorách školy a při akcích školou pořádaných hlásit vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.
• Hlásit třídnímu učiteli všechny změny v osobních údajích žáka a jeho zákonných zástupců, např. změna adresy, telefonního čísla, zdravotní pojišťovny.
• Žáci nosí do školy jen potřebné věci na vyučování. Za cenné věci (mobilní telefony, různé druhy přehrávačů nese škola při ztrátě odpovědnost pouze tehdy, pokud jsou uloženy na místě k tomu určeném (ředitelna školy, kabinet tělesné výchovy, další kabinety vyučujících, kancelář školy).

Žákům není dovoleno

 

• V době vyučování (tedy i o přestávkách) a akcí organizovaných školou opouštět budovu školy, případně mimoškolní pracoviště bez souhlasu vyučujícího, nebo pedagogického dozoru.
• V žákovské knížce žáci sami neopravují datum, text ani známku.
• Poškozovat jakýmkoliv způsobem školní majetek. V případě zaviněného poškození hradí žák (jeho zákonný zástupce) způsobenou škodu.
• Vyklánět se a vyhazovat cokoliv z oken. Otevírat okna bez souhlasu a přítomnosti zletilé osoby.
• Kouřit v prostorách školy a požívat návykové látky (alkohol, drogy).
• Ve škole i při činnostech organizovaných školou distribuovat, přinášet a používat alkoholické nápoje, drogy a jiné zdraví škodlivé látky.
• Nosit do školy věci ohrožující zdraví a život, nosit či vodit zvířata. 
• Používat mobilní telefony v době výuky (telefon je vypnutý a uložený ve školní brašně).
• Nabíjet baterie do vlastních elektrických zařízení.

Práva zákonných zástupců

 

• Zákonný zástupce žáka má právo a povinnost se informovat o chování a prospěchu svého dítěte u jednotlivých vyučujících prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních hodin.
• Zákonný zástupce žáka má právo na individuální pohovor. Je nutné domluvit předem přesný termín, který bude vyhovovat oběma stranám.
• Zákonný zástupce má právo vznášet připomínky a podněty k práci školy u vyučujících nebo u vedení školy.
• Zákonný zástupce má právo a povinnost omluvit své dítě z vyučování - viz docházka do školy.
• Zákonný zástupce žáka může kdykoliv různou formou pomoci škole, může škole věnovat věcný nebo finanční dar, být nápomocen radou, odbornými znalostmi, odbornými službami, může škole nabídnout náměty pro obohacení výchovně vzdělávacího procesu - exkurze, výlety, návštěvy. Může ve spolupráci s jinými zák. zástupci zorganizovat výjimečnou akci nejen pro kolektiv třídy, do které dochází jejich dítě, ale i pro celou školu, akci, která se stane jejich přičiněním tradicí. Zákonný zástupce má právo na poradenské služby.
• Zákonný zástupce žáka má právo volit zástupce do školské rady a právo být volen do školské rady. Zákonný zástupce má možnost a právo (prostřednictvím školské rady): vyjadřovat se k návrhům školních vzdělávacích programů, k rozboru hospodaření, schvalovat výroční zprávu o činnosti školy, školní řád, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole, podílet se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy, projednávat návrh rozpočtu školy, inspekční zprávy České školní inspekce, podávat podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím správu ve školství a dalším orgánům státní správy.

 

Povinnosti zákonných zástupců

• Zajistit, aby žák docházel řádně a včas do školy.
• Omlouvat žáka do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
• Navštívit školu na základě pozvání ředitele.
• Hlásit třídnímu učiteli všechny podstatné změny v osobních údajích žáků (zejména bydliště, změna zdravotního stavu, který by mohl mít vliv na účast ve vzdělávacím procesu, změně telefonního spojení na zákonného zástupce).
• Pokud rodiče potřebují uvolnit žáka v průběhu vyučování, musí žák předložit třídnímu učiteli nebo jeho zástupci písemnou omluvenku, na které musí být uvedeny následující údaje: jméno žáka, datum a hodina uvolnění a dále věta "V době nepřítomnosti syny, dcery přebírám za něj plnou odpovědnost".
• Hlásit třídnímu učiteli výskyt infekčních onemocnění (v případě výskytu vší se postarat o úplné vyléčení).

Provoz a vnitřní režim školy

• Žáci přicházejí do školy od 7:40 do 7:55 hod. Od 8:00 do 11:40 hod. se budova zamyká. Návštěvám umožní vstup do školy hospodářka školy prostřednictvím zvonku.
• V průběhu vyučovacích hodin není umožněn žádné návštěvě vstup do tříd (pokud nebyla návštěva předem domluvena a schválena). Návštěvy, které přicházejí v úředních záležitostech, se hlásí u ředitele školy, popřípadě u zástupkyně ředitele.
• Při odchodu žáků z budovy (konec vyučování, odchod na oběd v době polední přestávky) vyučující odvádí žáky do přízemí školy a dohlédne na jejich bezpečný odchod ze školy. Po skončení vyučování žáci okamžitě opouštějí školní prostor.
• Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, odchází na oběd a po něm ihned domů.
• První vyučovací hodina začíná v 8:00 hod. Žáci jsou ve své určené třídě v 7.55 hod.
• Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do pěti minut po zvonění, oznámí služba jeho nepřítomnost v ředitelně nebo v kanceláři školy.
• Odchod ze školy po skončení vyučování je možný pouze v doprovodu vyučujícího.
• Během hodiny je možno mít pod dohledem vyučujícího otevřená okna. O přestávce musí být okna zavřená. Za zavřená okna během přestávek zodpovídá učitel odcházející z hodiny a dozor na chodbě.
• V průběhu vyučování může žák odcházet pouze v doprovodu rodičů nebo po předložení písemného souhlasu rodičů o samostatném odchodu ze školy.
• Šatny žáci udržují v čistotě a pořádku, nenechávají v nich peníze ani jiné cennosti. V průběhu vyučování jsou šatny zamčené. Za obsah nezamčených šaten škola nenese odpovědnost.

Docházka 

 

• Základní povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastnit se vyučování všech povinných předmětů i všech povinně volitelných předmětů, které si vybral, programů primární prevence a všech běžných akcí souvisejících s vyučováním organizovaných školou (vých. koncerty, výstavy, besedy, divadla...).
• Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování  z důvodů předem známých, požádá svého třídního učitele o uvolnění písemně prostřednictvím svého zákonného zástupce.
• Nepřítomnost při vyučování musí žák (jeho zákonný zástupce) včas řádně omluvit dle stanovených pravidel.
• Pravidla omlouvání a uvolňování žáků:
• Na jednu vyučovací hodinu uvolňuje ten vyučující, který hodinu vede. Skutečnost o uvolnění žáka zapíše do třídní knihy.
• Na dobu nejvýše tří pracovních dnů může uvolnit z vážných důvodů na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka třídní učitel.
• Na dobu pěti pracovních dnů uvolňuje ředitel školy nebo jeho zástupce na základě  písemné žádosti zákonných zástupců. Uvolnění musí doporučit třídní učitel. Po projednání s kolektivem vyučujících ve třídě budou stanoveny podmínky k doplnění učiva, které bude probíráno v době žákovy nepřítomnosti. Neznalost probíraného učiva nelze omlouvat nepřítomností v době mimořádného uvolnění. Takové uvolnění z vyučování povolí ředitel celkem na deset pracovních dnů během jednoho školního roku.
• Trvá-li nepřítomnost žáka ve škole nejvýše tři dny, může být písemně omluvena zákonnými zástupci žáka. Škola, pokud to považuje za nezbytné, může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, resp. praktickým lékařem pro děti a dorost, a to jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem žáka.
• Povinností žáka (jeho zákonného zástupce) je zajistit, aby jakákoliv nepřítomnost žáka ve škole byla písemně nebo telefonicky omluvena do 3 kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti. Nepřítomnost žáků nemůže být omlouvána sourozencem nebo spolužákem.
• Žák je povinen předložit svému třídnímu učiteli nebo jeho zástupci potvrzený omluvný list v žákovské knížce ihned po ukončení absence (kromě 1. a 2. tříd).
• Každé uvolnění a absence žáka musí být zapsány v třídní knize. V případě reprezentace školy v různých soutěžích a dalších akcí školy, jsou žáci zapsáni do poznámky v třídní knize a zameškané hodiny se jim nezapočítávají.

Školní družina:

• Řád školní družiny navazuje na řád školy.
• Docházka zapsaných žáků je povinná, nepřítomnost musí být od rodičů omluvena.
• Družina je v provozu od 6:30 hodin do 17:30 hodin.
• Ze školní družiny žáci odcházejí na základě písemného svolení rodičů - viz rozpis odchodů žáka.
• Každá změna odchodu musí být zaznamenána písemně.
• Práci ve školní družině organizuje vychovatelka, žák je povinen ji respektovat a řídit se jejími pokyny.
• Z hygienických důvodů není povolen vstup rodičů do jednotlivých oddělení.
• Za hrubé porušování řádu může být žák ze školní družiny vyloučen.
• Bez dovolení žák nesmí opustit ŠD.
• Zákonný zástupce je povinen platit poplatky za pobyt ve školní družině a to v předem určeném termínu.

Školní jídelna:

• Žáci odcházejí na oběd bezprostředně po ukončení dopoledního vyučování, nejpozději

do 13.45 hodin.

• Obědy budou vydávány jen po kontrole stravovací karty.
• Stravovací kartu si každý žák obstará v kanceláři jídelny. Obědy musí být zaplaceny

do 5. dne v měsíci.

• Žák (jeho zákonný zástupce) musí oběd odhlásit nejpozději do 7.00 hod. ráno.
• Jen první den nemoci, kdy nebylo možno oběd odhlásit, je možné si jej odnést domů.

Žák má nárok na dotovaný oběd, jen když je ve škole.

• V jídelně se žák řídí pokyny dozoru, a to i z jiné školy a zaměstanců jídelny.
• Při přenášení jídel dbají bezpečnosti své i ostatních účastníků stravování. Jídelnu i stoly
• Žák udržuje v čistotě, bez vyzvání uklidí před odchodem své jídelní místo.
• V případě nedostatku míst ve školní jídelně žáci čekají, chovají se k sobě slušně a dodržují pořadí ve frontě podle příchodu. Jakékoliv změny v pořadí může povolit pouze dozor.

Podmínky k zajištění BOZP, ochrana před patologickými jevy, diskriminace, násilí, nepřátelství

• Žák má právo na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, nedbalým zacházením, na ochranu před sociálně patologickými jevy. Má právo využít preventivních programů, které mu slouží k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech.
• Žák má právo na život a práci ve zdravém životním prostředí a na odstraňování škodlivin ze školního prostředí v rámci možnosti školy.
• Žák má právo na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami.
• Při poranění je žák povinen toto nahlásit vyučujícímu, dozoru či jinému zaměstnanci školy.
• Na začátku hodiny učitel zkontroluje přípravu žáků na hodinu a stav třídy. Nepřítomné žáky zapíše do třídní knihy. Docházku kontroluje i v dalších hodinách, zejména při odpoledním vyučování.
• Všichni pedagogičtí pracovníci věnují v průběhu celého vyučování pozornost všem odchylkám chování žáků od běžného normálu. Mohou být jedním ze symptomů počínající závislosti na návykových látkách.

Nošení, distribuce a užívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření je žákům zakázáno.

Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními potřebami

• Žák má právo užívat zařízení školy a používat pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, avšak je povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob. Žákům je zakázáno nechávat učebnice a sešity v lavicích. Žáci, kteří mají ze zdravotních důvodů dvoje učebnice, ukládají je na místo určené třídním učitelem.
• Žák je povinen všechny své svěřené věci udržovat v pořádku a nepoškozovat věci, které tvoří zařízení školy anebo jsou majetkem jeho spolužáků. Žáci nesmějí přemísťovat vybavení třídy na jiná místa ve škole.
• Za škodu na majetku školy, kterou způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti či nešťastnou náhodou, bude vyžadována odpovídající náhrada.
• Žák je zodpovědný za ztrátu žákovské knížky.

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU

 

Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

• Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
• Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
• Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
• Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka a slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
• Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
• Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
• Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikační stupně průběžné klasifikace mohou být doplněny zpřesňujícími symboly (-, !, +), nebo motivačními obrázky. Pro obohacení a zpestření výuky lze použít i jiné číselné způsoby hodnocení. S těmito způsoby hodnocení musí být žáci seznámeni tak, aby jim rozuměli. Jsou to například hodnocení bodové nebo procentuální. Mohou být následně využity v rámci klasifikace.
• Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace
• Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
• Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
• Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
• Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
• V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
• Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
• Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
• Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
• průběžně prostřednictvím žákovské knížky
• před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období)
• případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka
• V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
• Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
• Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
• Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
• Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
• Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
• V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků.
• Vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.
• Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
• Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
• V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl stanovených cílů vzdělávání. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

ZÁSADY PRO HODNOCENÍ CHOVÁNÍ VE ŠKOLE

• Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
• Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.
• Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
• K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
• Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
• Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
• Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
• průběžně prostřednictvím žákovské knížky
• před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období)
• okamžitě, v případně mimořádného, porušení školního řádu.

 

ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

• Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
• Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
• Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
• Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
• co se mu daří,
• co mu ještě nejde
• jak bude pokračovat dál
• při školní práci vedeme žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky
• známky nejsou jediným zdrojem motivace

 

ŽÁKOVSKÉ PORTFOLIO

• Zachycuje a uchovává informaci o vývoji žákovy práce. Je to uspořádaný soubor prací žáka shromážděných za určitou dobu výuky, který poskytuje rozmanité informace o jeho zkušenostech a pracovních výsledcích.
• Portfolio je osobní majetek žáka, do něhož vkládá své poznatky, zkušenosti, myšlenky a učitel ho používá jako nedílnou součást výukového procesu. Prostřednictvím portfolia se naučí sledovat, jak se rozvíjí jeho myšlení i jeho vědomosti a dovednosti.

Výhody portfolia:

• splňuje kompetence: dítě se učí – třídit svou práci, sebehodnotit, obhajovat své úspěchy či neúspěchy, nebojí se pracovat s chybou
• učí se obhajovat svou práci
• buduje vlastní sebevědomí
• pozoruje vlastní vývoj

Portfolio obsahuje dostatek takového materiálu, který umožní dobře monitorovat žákovy pokroky:

• písemné, výtvarné a slohové práce
• pochvaly, diplomy
• hodnocení a sebehodnocení
• komentáře okolí

STUPNĚ HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ

 

Klasifikační stupně naukových předmětů

Klasifikační stupeň 1 (výborný)
Žák plně ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a definice, chápe logické vztahy mezi nimi. Je samostatný a aktivní. Výstižně a uceleně interpretuje osvojené poznatky v ústním i písemném projevu. Pohotově reaguje na zadané úkoly, které řeší správně, kreativně a bez pomoci. Zřejmý je zájem o předmět. Vyhledává si potřebné informace a samostatně s nimi pracuje.
Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a definice a samostatně nebo s menší nápomocí učitele je uplatňuje při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení je logika a tvořivost. Při řešení zadaných úkolů se občas dopouští drobných nepřesností a chyb. Jeho nedostatky nejsou podstatné. Je schopen sám nebo s nepatrnou podporou či pomocí učitele získávat informace a dál s nimi pracovat.
Klasifikační stupeň 3 (dobrý)
Žák není v činnostech příliš aktivní. V úkolech se dopouští častějších chyb, které dovede napravit ve spolupráci s učitelem, potřebuje pomoc při dosažení cíle. Má nedostatky v ústním i písemném projevu, dopouští se nepřesností i chyb v logickém myšlení, své znalosti neinterpretuje výstižně a uceleně. Projevuje malou snahu, jeho zájem o vyučovací předmět není příliš intenzivní, celkový výsledek jeho práce je většinou průměrný.
Klasifikační stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v hodinách převážně pasivní a při řešení zadaných úkolů potřebuje značnou pomoc učitele. Má závažné nedostatky v poznatcích, faktech, pojmech a definicích, které jsou po něm požadovány. Osvojené poznatky nedovede vhodně aplikovat a dopouští se častých chyb. Závažné chyby však dokáže s pomocí učitele opravit. Žák neprojevuje zájem o předmět, často neplní zadané úkoly a nepracuje samostatně.
Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný)
Žák nemá dostatečné a ucelené poznatky, ve znalostech má značné mezery a nedovede plnit zadané úkoly ani s pomocí učitele. V hodinách projevuje značnou pasivitu a nezájem o zlepšení svých výsledků. Neovládá požadované poznatky, pojmy, fakta a definice a nedokáže samostatně pracovat.

Klasifikační stupně výchovných předmětů

Klasifikační stupeň 1 (výborný)
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje a interpretuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů, využívá své předpoklady v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je samostatný, přesný a výstižný, esteticky působivý, procítěný a originální. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s nepodstatnými nedostatky. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje svoji práci. Zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Grafický projev je přesný a estetický. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Žák projevuje zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu, to i v případě menší míry vrozených schopností.
Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný)
Žák samostatně a tvořivě, ale s menším podnětem vyučujícího, uplatňuje a interpretuje získané poznatky a dovednosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev má menší nepřesnosti ve správnosti a výstižnosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. V jeho myšlení se projevuje tvořivost, někdy originalita. Umí zorganizovat vlastní práci. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Při práci s informacemi má drobné problémy. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Projevuje zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost, ale jeho aktivita nemá trvalý charakter.
Klasifikační stupeň 3 (dobrý)
Žák při uplatňování a interpretaci osvojených poznatků a dovedností je částečně veden vyučujícím, nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. V jeho projevu se objevují nedostatky ve správnosti, přesnosti s výstižnosti, ale celkový výsledek je stále ještě v souladu s očekávanými výsledky. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Uplatňuje poznatky a dovednosti podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Při práci s informacemi má častější problémy. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc. Je výjimečně aktivní, dopouští se chyb, má malý zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Klasifikační stupeň 4 (dostatečný)
Žák dokáže jen s obtížemi a se značnou pomocí vyučujícího uplatňovat a interpretovat osvojované poznatky a dovednosti v praxi. Jeho myšlení není tvořivé. Závažné nedostatky a chyby dokáže v určité míře s pomocí opravit, ale často nepřesně. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů vyžaduje výraznou pomoc učitele. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při práci s informacemi má zásadní problémy. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Žák neprojevuje téměř žádnou snahu, není aktivní, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný)
Žák není schopen ani kusé poznatky a dovednosti uplatnit a interpretovat při řešení teoretických a praktických úkolů, je nesamostatný, v projevu má podstatné nedostatky, a vyskytují se v něm velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně pracovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu. Je pasivní, bez zájmu, nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupně hodnocení chování

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák aktivně dodržuje školní řád a neporušuje pravidla slušného chování. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a ustanovením školního řádu. Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje zdraví a bezpečnost své nebo jiných osob, v jeho chování se projevují náznaky šikanování. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ne vždy je ochotný své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků, že jimi vážně ohrožuje výchovu, bezpečnost a zdraví jiných osob, opakovaně se dopouští šikanování. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Žák je málo přístupný výchovnému působení a nemá zájem své chyby napravit. O hodnocení chování žáka rozhoduje třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli a výchovnými pracovníky školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích, při akcích probíhajících mimo školu (výlety, kurzy), při reprezentaci školy, ve školní družině, školním klubu a ve školní jídelně.
Pochvaly a jiná ocenění
Učitel nebo pedagogický pracovník uděluje žákovi pochvalu za déletrvající úspěšnou práci, za reprezentaci školy, za mimořádný projev lidskosti, statečný nebo záslužný čin. Pochvala je zapsána do žákovské knížky, významné ocenění nebo pochvala jsou evidovány v katalogovém listu žáka a zapsány na vysvědčení.

Opatření k posílení kázně

• Zápis v žákovské knížce

Méně závažné porušování školního řádu (např. zapomínání pomůcek a domácích úkolů, vyrušování v hodinách, nevhodné chování o přestávkách) je zaznamenáváno do žákovských knížek ihned pedagogickým pracovníkem. Rodiče jsou tak informováni bezprostředně o přestupku a svým podpisem tuto informaci berou na vědomí.

• Napomenutí třídního učitele

Je individuálním výchovným prostředkem třídního učitele, ten o něm rozhoduje nezávisle. Je evidováno v katalogovém listu v matrice v evidenci Bakalářů a zapsáno do žákovské knížky. Rodiče jsou bezprostředně informováni o udělení napomenutí a svým podpisem tuto informaci berou na vědomí.

• Důtka třídního učitele

Opakované porušování školního řádu s méně závažnými důsledky pro výchovný a vzdělávací proces, vědomé ublížení spolužákovi, poškození školního majetku a hrubé chování včetně vulgárního vyjadřování ve škole. Udělení třídní důtky oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. Je evidována v katalogovém listu, v matrice v evidenci Bakalářů a zapsána do žákovské knížky. Rodiče jsou bezprostředně informováni o udělení důtky a svým podpisem tuto informaci berou na vědomí.

• Důtka ředitele školy

Závažnější a opakované porušování školního řádu a zásad slušného chování, záměrné poškozování školního majetku, opakované vědomé ubližování. Důtka ředitele školy je udělována ihned v případě závažného přestupku, případně po projednání na pedagogické radě. Je evidována v katalogovém listu, v matrice v evidenci Bakalářů a zapsána do žákovské knížky třídním učitelem školy nebo oznámena písemně dopisem rodičům žáka.

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni

Prospěl(a) s vyznamenáním
Žák není v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle §14 odst. 1 písm. e)
 
Prospěl(a)
Žák není v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

Neprospěl(a)
Žák je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí
Nehodnocen(a)
Žáka není možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí

Hodnocení výsledků práce zájmových útvarů organizovaných školou

V případě klasifikace se na vysvědčení hodnotí stupni:
Pracoval(a) úspěšně
Pracoval(a)

ZÁSADY PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ

 

• o slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě
• třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka
• je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání
• u žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka
• výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a
• naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

ZÁSADY PRO PŘEVEDENÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ DO KLASIFIKACE NEBO KLASIFIKACE DO SLOVNÍHO HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ CELKOVÉHO HODNOCENÍ ŽÁKA NA VYSVÉDČENÍ

 

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný - ovládá bezpečně
2 – chvalitebný -  ovládá
3 – dobrý -  v podstatě ovládá
4 – dostatečný -  ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný -  neovládá

Úroveň myšlení
1 – výborný - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný - uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý - menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný - nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování
1 – výborný - výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný - celkem výstižné
3 – dobrý - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný - i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný -  užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení
1 – výborný - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný - učí se svědomitě
3 – dobrý - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ

 

• podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
• soustavným diagnostickým pozorováním žáka
• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
• kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými ŠVP
• analýzou různých činností žáka
• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)
• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
• při četnosti klasifikace je nutné respektovat specifičnost jednotlivých vzdělávacích oborů i jejich týdenní dotaci. Vzhledem k nutnosti zkvalitňovat i kulturu mluveného projevu se předpokládá, že předměty, jejichž charakter je úzce spjat s kulturou mluveného slova (český jazyk, cizí jazyky, …), dostatečně vymezí prostor pro klasifikovatelné ústní projevy (zkoušení, referáty atd.) Dodržujeme tento předpis:
• 1 hodina týdně – 3 známky za pololetí
• 2 hodiny týdně – 6 známek za pololetí
• 3-5 hodin týdně – 12 a více známek za pololetí
• u výchovných předmětů lze hodnotit vždy za dané časové období slovně. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno především před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech bez přítomnosti dalších svědků z řad žáků. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
• učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
• kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích
• termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje určenou formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
• učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné …).  V případě dlouhodobé nepřítomnosti, nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
• vyučující zajistí také zapsání známek na vysvědčení do evidenčního programu Bakalář a dbá o jejich úplnost. Do databáze jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
• pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací, nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
• vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
• neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
• účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
• učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
• před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
• prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva
• třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

PODROBNOSTI O KOMISIONÁLNÍCH A OPRAVNÝCH ZKOUŠKÁCH

 

Komisionální zkouška

• komisionální zkouška se koná v těchto případech:

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí
• při konání opravné zkoušky
• komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad

• komise je tříčlenná a tvoří ji:

• předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
• zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
• přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

• výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
• o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise
• žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
• konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem
• vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku
• třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky

 

Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

• žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

• ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
• v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
• na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
• žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy

• obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
• zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků
• zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy
• komise je tříčlenná a tvoří ji:

• předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel
• zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
• přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

• termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
• před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
• o zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy
• výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá
• ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".
• v případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

 

Opravná zkouška

 

• opravné zkoušky konají:

• žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
• žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů
• Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
• opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

• žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
• žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí
• třídní učitel zapíše do katalogového listu a Bakaláře žákovi, který konal opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (katalogový list – poznámka)
Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce (katalogový list – poznámka)
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch
v předmětu ……… zůstává nedostatečný

ZPŮSOB HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

 

• způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy
• při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
• při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
• třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka
• žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.